Sumci na Vranově 2020

SUMCI NA VRANOVĚ 2020

Původní plán jet si zachytat k moři, nám překazila pandemie koronaviru, tak jsme na konci dubna co nejrychleji hledali kam jet. První volba byla jedno-značně Vranovská přehrada. Po třech dnech hledání jsme konečně našli to, co jsme hledali, krásná, skvěle vybavená chata určena pro rybáře (Víc dole) s grilem, udírnou a se třemi loděmi- kajak, kánoe a pramice. (bez které jsme se neobešli (např. při zavážení), Hned jsme si zarezervovali jeden z volných termínů. Přišel čas a my, jsme se začali balit, při balení jsme ale zjistili, že se nám oblečení, jídlo a věci na ryby nevejdou do jednoho auta a tak jsme naskládali věci na ryby do druhého auta a vyjeli jsme. Cestou se k nám přidal Lukáš, kterého vezli prarodiče. (Chatu jsme měli pronajmutou od soboty do soboty)

Tomáš a jeho sumec 1 metr

Po předání chaty jsme vyrazili na ryby. Hned půl hodiny po zakrmení přišel první cejn, čtvrt hodiny nato jsme tahali dalšího. Za dvě hodiny jsme jich nachytali asi osm. Po poslední rybě jsme šli na večeři. Po večeři jsme si jeli zakrmit a zavést nástrahy. Bohužel jsme měli první noc úplně bez záběru.

Tonda ze sumiken

Druhý den ráno, jsme vstali a hned jsme šli na ryby a stejně jako v sobotu nám hned začali brát cejni. Mezitím kdy jsme chytali, tak se rodiče jeli projet na kole do Bítova, kde se zastavili na polívku, kterou zalili pivem. Po jejich návratu jsme se šli naobědvat. Odpoledne se šel Lukáš balit, protože v pondělí už musel být v práci. Odpoledne jsme už nic nechytili. Na večer už Lukáš odjel, a tak jsme já s Tondou zůstali na rybách sami. Po sedmé hodině jsme jeli zavést nástrahy. Kolem půl deváté se mi rozjel pípák, po záseku jsme zjistili, že to asi malá ryba nebude. Po pěti minutách zdolávání na lodi jsme zjistily, že máme na prutu nemalého sumce. Náš podběrák byl malý na tak velkého sumce, ale i přes to se nám ho do něj povedlo nacpat. Po doplutí zpátky ke břehu, po změření jsem se zděsil jeho délkou, (jelikož to byl můj první sumec v životě) byl totiž dlouhý přesně 100cm a vážil kolem jedenácti kilo. Po dvou hodinách se rozjel pípák i Tondovi, který měl na prutu také sumce, který měřil 72cm, po zbytek noci to vypadalo jako by šli ryby spát.

Noční záber od sumec

V pondělí ráno šel Tonda chytat sám, já jsem se za ním přišel podívat, jak mu to jde, jako vždy Tonda chytal samé cejny, mezi tím se rodiče jeli projet na kánoi do Podhradí nad Dyjí. Padlo poledne, rodiče se už vraceli a Tondovy se najednou ohnul prut, po dlouhém boji s rybou-způsobeným slabým vlascem jsme zjistili, že má Tonda na prutu kapra. Jeho délka činila 50cm. Po zeptání se rodičů, si ho Tonda vzal. Jen co si ho Tonda dal do vezírku tak se mu rozjel pípák a byl z toho další sumec o délce 74cm, kterého si také vzal. Od oběda do večeře jsme chytli jenom pár cejnů a v noci nám nepřišel ani záběr.

Vranovský kapr

V úterý ráno mamka musela do práce. Tonda jel s ní si vyzvednout řidičák. Taťka se je projet na kole a já jsme, šel na ryby, bohužel jsem neměl ani záběr. Přišel čas oběda, a tak jsem se šel najíst. Po obědě přijel taťka a hned po jeho příjezdu mi volal Tonda, že zanedlouho má za námi přijet Milan. Když Milan přijel, tak jsme museli ještě počkat na Tondu, protože jsme měli v plánu jet vláčet. Po tom co Tonda přijel, jsme mohli konečně vyplout, cestou jsme si povídali o, tom co jsme chytili, mezi tím nám Milan poradil, že na noc máme pruty nahazovat do koryta. Bohužel, nás při vláčení zastihl déšť, a tak jsme se museli vrátit zpátky. Po doplutí si Milan dal kafe a jel domů. Mimo pár cejnů a ouklejí jsme do soboty už nic nechytili, ale za to jsme si to, až na obrovské nálety komárů, bezvadně užili.

Rybám zdar Tomáš Čaněk