Rybářské soustředění Uherské Hradiště 2021
Rok se s rokem sešel a naše republika akorát včas překonala druhou covidovou vlnu. Stejně jako minulý rok jsme si dělali starosti, jestli bude možné, alespoň nějakým způsobem uskutečnit naše soustředění, které bylo výjimečné tím, že letos jsme měli možnost poměřit síly se zdejšími rybami už podesáté v řadě, za což vděčíme jedině místní organizaci moravského rybářského svazu Uherské Hradiště.
Společné foto ze soustředění.
Ve středu 30.6. jsme sice ráno dostali ve škole vysvědčení, jenže nás nějaké známky v tu dobu vůbec nezajímaly, zajímalo nás jen jediné řeka Morava v Uherském Hradišti. Akce našeho kroužku, na kterou se každý z nás celý rok velice těšil.
Před dvanáctou hodinou polední jsme si museli udělat antigenní testy na koronavirus, naložili veškeré vybavení a věci do aut a vyrazili jsme. Láďa musel jet na závody do Pardubic, tak klub oslovil pana Čaňka, jestli by nám nepomohl s odvozem, ten souhlasil a poskytl nám odvoz, za což mu děkujeme. Dostali jsme rozkaz, že dokud nebudeme na místě všichni, nikdo neuvidí řeku, byli jsme velice nedočkaví po zkušenosti s velkým průtokem z minulého roku, ale když už dojel i poslední vůz našeho konvoje, spěchali jsme na hráz koryta řeky. Rozzářili se nám výrazy, když jsme uviděli námi dobře známou řeku bez známky rozvodnění. Ovšem když jsme se přesunuly do budovy rybářského svazu, zaujal nás jeden obrázek. Přímo v jednací místnosti si místní členové výboru vyvěsili na své vlastní náklady obrázek s naší společnou fotkou z loňského soustředění. Tato skutečnost nás velice potěšila. Je vidět, že nás mají v Uherském Hradišti rádi a i my si nesmírně vážíme toho, co pro nás tolik let dělají.
Ivan a mládežníci.
Ubytovali jsme se a hned vyrazili k řece alespoň na chvíli do večera. Už po příjezdu jsme během krátké chvíle pochytali několik ryb. Ovšem to co nás nakopnulo na celý pobyt, přišlo první ráno u řeky. Mně se sice povedl chytit sumík 76 cm, jenže náš loňský vítěz poháru o největší rybu Pan Lorenc se blýsknul velice slušným sumcem, který měřil 115 cm. Tímto nastavil opět laťku na největší rybu velice vysoko a všechny ostatní úlovky výpravy zcela zazdil, hold jak říká Martin: ,,bez talentu to nejde”. Další dny chytání nás překvapili, protože chytaní tak jednoduché nebylo a záběrů bylo méně než minulé roky. A také nás překvapilo to, že se letos chytlo minimum parem, dva předchozí roky jsme parmy chytali poměrně spolehlivě, jenže letos jsme chytli za celý pobyt jen 3. My jsme se nenechali odradit a snažili jsme se být u vody každý co nejdéle a postupně se nám to začalo vyplácet, vedle přibývajících sumců jsme chytli i pár slušnějších kaprů a Lukáš chytil dokonce pěkného úhoře. Pěkného sumce si dokonce chytil i jeden z našich nejmladších členů Jakub Tornádo, jeho vousáč měřil 80 cm, tudíž z něj měl velikou radost.
Jakub a jeho první sumec v životě.
Za soustředění se chytlo přes 60 sumců, 62 kaprů , 9 úhořů, 5 línů, 3 parmy a nespočet cejnů a plotic cca 860 ks. Hlavní nástrahu na sumce jsme měli rousnice a pelety. Na mastné červy jsme chytali hlavně cejny a plotice.
V pondělí za námi už přijel Láďa, kterému jsme pogratulovali za výkony na závodech a ještě ten den nám pověděl své zkušenosti ze závodu, a jak to tam probíhalo. Bohužel nás ještě týž den museli opustit dva z vedoucích Michal a Erik, kvůli svým povinnostem.
U vody jsme strávili mnoho času, někteří dokonce chytali pouze s přestávkami na jídlo 20 hodin denně, tak jsme si řekli, že by bylo fajn trochu se rozptýlit a odpočnout si od řeky, tak jsme se zašli také dvakrát vykoupat na místní koupaliště a dvakrát na pískovnu. Tyto dny bylo velice teplo, tak nikdo nebyl proti a byli jsme nad míru spokojeni. Koupání bylo výborné a užili jsme si to. Když jsme ovšem poprvé přijeli na pískovnu, čekalo na nás překvapení. Kolem pláže plavaly tři malá káčata a jejich rodiče nikde. Koupali jsme se tam několik hodin, a když tam byli pořád samotné, řekli jsme si, že by bylo lepší je vzít s sebou a postarat se o ně, protože samotné by nejspíše uhynuly. Přivezli jsme je na svaz a tam se jich už ujal místní člen výboru Míra, který nám mimochodem po celou dobu našeho pobytu pomáhal s mnoha věcmi, jako například montáže na lov z hladiny, zpracování ryb a podobně. Velice mu za to děkujeme. Také jsme šli jedno odpoledne do města na zmrzlinu, což už je tradice.
Další první sumík v životě lovec Šimon
Konec pobytu se blížil a naši vedoucí s pomocí rozhodčích Lukáše a Dana zorganizovali jako minulé roky klubové závody, chytání nebylo jednoduché, jelikož se výrazně zvýšil průtok. Voda se zakalila a rybám se moc nechtělo. Závodilo se na celkové centimetry ryb a tyto náročné podmínky nejlépe zvládli na 3. místě Medvídek, na 2. místě Tonda a na vrcholu prvního místa Václav Konzervička.
Za umístění a účast na závodech se závodníkům ale i rozhodčím za pomoc rozdali ceny, které se podařilo sehnat nebo byly dokoupeny ze sponzorských zdrojů, či fondu klubu. Všichni byli za tyto odměny velice rádi, dva nejmenší mládežníci dokonce dostali každý nový naviják.
Závody vyhrál Honza druhý Tonda a třetí Vašek.
Nadešel den odjezdu a my jsme museli připravit budovu svazu k předání, všude uklidit, naskládat veškeré věci do aut a jako každý rok jsme zakončili naše soustředění zmrzlinovým pohárem. Zhodnotili jsme akci, popovídali o letošních zdejších úlovcích, dalších možných výpravách a po posledním jídle jsme museli nasednout do aut a vyrazit domů.
Po příjezdu do Třebíče jsme všechno vybalili, se smutkem a vzpomínkami na ty úžasné dny jsme se rozloučili, ale už se všichni velice těšíme na příští rok, až budeme mít možnost si tak skvěle zachytat a změřit síly se zdejšími sumci, kapry a parmami.
Poděkování na závěr
Doba je zlá, to ale úplně rozebírat nebudu, ale i v této situaci se našlo pár sponzorů, kteří nám darovali nějaké ceny pro mládežníky zcela zadarmo a já bych jim chtěl jménem celého Feeder Klubu poděkovat za jejich ochotu. Našimi sponzory jsou rybářské potřeby Okoun Třebíč, rybářské potřeby Pod hladinou Třebíč a společnost Mann+Hummel Nová Ves v zastoupení paní Čaňkové, dále je to pan Čaněk, který nám zajistil dopravu části osádky do UH zcela zdarma, za tyto ušetřené peníze byly nakoupeny ceny pro mládežníky.
Sport centru Morava děkujeme za vynikající stravování a veliké porce, které měli někteří z nás problém sníst. Doufám, že budeme mít možnost se u nich stravovat i příští rok.
Největší poděkování ovšem patří místní organizaci moravského rybářského svazu Uherské Hradiště a jeho výboru pod vedením pana Milana Čaji. Jsou opravdu velice hodní, že nám poskytují takové zázemí na skoro dva týdny už desátým rokem, upřímně nevím, kdo jiný by nám toto umožnil. Nevím, co bychom si bez nich počali. Jsme jim za toto všechno nesmírně vděční.
Na závěr bych rád jménem nás mládežníků poděkoval našim vedoucím Milanovi, Láďovi, Ivanovi, Erikovi a Michalovi za to, jak se o nás starali ve svém volném čase. Zorganizovat takovouto akci obnáší velké přípravy a zařizování. A ještě ke všemu mít zodpovědnost a hlídat tolik holomků je velice vyčerpávající.
Děkujeme vám Pánové
Za celý Feeder Klub Třebíč a mládežníky: Tonda Čaněk
Václav nenechal sumce na pokoji jako každý rok.
Martin druhým rokem vyhrál soutěž o největší rybu.
Lukáš a jeho úhoř.
Tom a jeho noční dravec.
Kvalitní stravování Sport centrum Morava jako každý rok za 1 ++++++
Tonda a jeho Bolen.
Parma Erika chytli se pouze tři.
To je partička k pohledání.
Úhoře jsme také chytali.
Honza chytl pěkného kapříka na slepém ramenu.
Po koupání jsme je mohli vzít na zmrzlinu do města.
Mirek supr kamarád, který se o nás staral po celý pobyt.
Ladík, také nezahálel.
Milan a jeho sumík.
Dva mládežníci s kačenkama, které jsme zachránili.
Večerní posezení, srandy kopec.
Dan a jeho sumík.
Gratulace k největší rybě soustředění.
Ivan si chytl oběd.
Pohled na mládežníky na řece.
Naši nejmladší za výdrž, dostali naviáky.
Rozdávání poháru a cen za soustředění.
Předání ceny Martinovi, za největší rybu soustředění.
Každý den snídaně u vody.
